|
|
Vertikální zelené stěny
Utíkalová, Ivana ; Dulenčín, Juraj (oponent) ; Novotný, Marek (oponent) ; Košíčková, Ivana (vedoucí práce)
ABSTRAKT Pojmy vertikální zahrady, vertikální stěny, zelené stěny, živé stěny nebo zelené fasády lze označit jako názvy pro pěstování rostlin umístěných ve vertikální rovině, díky kterým se zakrývají stěny či sloupy různých objektů. Jsou definovány pod názvem vertikálně situované rostlinné výsadby, které dle použitých taxonů lze aplikovat do interiéru i exteriéru. Současná architektura stále více hledá způsoby, jak vracet zeleň do lidských sídel, a vertikální zahrady jsou jedním z řešení, která dokáží reagovat i na nedostatek volných ploch pro zeleň, zejména při řešení zástavby uvnitř sídelních celků a vracet tak alespoň část přírody do vnitřního prostoru měst a obcí. V neposlední řadě systémová řešení vertikálních zahrad pro vytvoření vegetačních svislých stěn v interiéru a na fasádách objektů nabízí možnost zhotovení rozmanitých a z architektonického hlediska zajímavých ploch trvale porostlých vegetací. Disertační práce se věnuje tématu ozeleňování fasád, zejména pomocí systémů nespojených s volnou půdou – tzv. vertikálními zahradami. Jelikož jsou poznatky k této problematice zatím málo zdokumentované a realizací zelených fasád těchto systémů v naší republice zatím není mnoho, jsem se na základě těchto skutečností rozhodla vytvořit vlastní reálný model fasádního systému vegetačních vertikálních stěn v klimatických podmínkách České republiky s místními taxony rostlin. V prvotní fázi práce je provedena analýza dostupných systémů zelených stěn a navržen plošný panel vertikální zelené stěny. V následující fázi je pak pomocí sledování růstu rostlin a měření teplot na zelené fasádě konkrétního objektu ověřován vliv těchto stěn na teplotu obvodového pláště a okolí budovy v porovnání s fasádou bez zeleně. Vyhodnocení experimentů a získané poznatky poskytly informaci, jak zelená fasáda ovlivňuje své okolí a jaký by mohla mít vliv nejen na tepelnou pohodu objektu v jednotlivých ročních obdobích.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dobudování VUT - Fakulta výtvarných umění
Ivanova, Nadezda ; Navrátil,, Aleš (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Objekt je tvořen třemi částmi: dvěma šesti podlažními školními budovami, které jsou propojené dvoupodlažním společeným prostorem. Jednoduchá geometrie komplexu zapadá do stávající městské zástavby. Opakování směrování ulic poskytuje možnost vizuálního kontaktu s Právnickou fakultou, objekt je tvořen tvarem písmena V s uzavřenými nádvořími. Ve spodní části budovy Fakulty výtvarných umění jsou situovány dílny, archiv a depozitář uměleckých děl, do kterých se vchází ze severní strany. První tři podlaží jsou propojena chodbou s odpočinkovým společenským prostorem, který byl vytvořen pro pohodlnou komunikaci a oddych studentů a zaměstnanců. Na zbývajících podlažích jsou ateliéry, keramické a sochařské dílny, fotografie, tisk a 3D tisk, místnosti děkanátu, pedagogů a učebny. V horním patře, 6 m od paty budovy, jsou situovány velké ateliéry, osvětlení je zde zajištěno pomoci světlíků ve střeše. Také je zde navrženo otevřené vzdušné atrium, které spolu s poloprůhlednými fasádami zajišťuje přirozené světlo ve většině interiérů. Fasádní konstrukce je zdůrazněna pomoci pláště z vertikálních a horizontálních hliníkových lamel a desek, což dodává komplexu zajímavý, lehký a vzdušný nádech. Jednotnou kompozici podtrhují rovněž odstíny teplých a studených barev. Čtyři podzemní podlaží jsou využívána jako podzemní parkoviště, první patro je vyhrazeno univerzitě VUT. V budoucnu projekt také počítá s terénními úpravami okolí za účelem oživení a zpříjemnění, především z hlediska zeleně.
|
|
|
Starý obchodní dům Breda
Mlýnková, Petra ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá, jak už sám název napovídá, bývalým obchodním domem, nyní zvaným „Stará/ý Breda“, který byl vybudován v roce 1927-28 v tehdejším hlavním městě rakouského Slezska, tedy v Opavě. Obchodní dům je architektonickým skvostem, jiný obchodní dům tohoto typu v celém bývalém Československu budete hledat jen stěží. Již v roce 1972 byl prohlášen za kulturní památku. My ho dnes můžeme chápat jako vcelku přesné svědectví o tom, čím město Opava bylo před sto lety, jak se postupně měnilo a čím je dnes. Budova a její osud je také pro samotné Opavany aktuálně velmi řešeným tématem, jelikož se každému ve spojitosti s domem vybaví příjemné pocity a vzpomínky na zážitek nakupování v jeho prostorách. Lidmi často skloňovaným je pak v této souvislosti centrální prostor pod kopulí prosvětlený sklobetonovými tvárnicemi. Spolu s vitrážemi, nasvícenými vitrínami a s vrzajícími dřevěnými stupni velkého schodiště nabízí návštěvníkům opravdu jedinečnou atmosféru a zážitek. Důvod, proč v každém člověku budova samotná zanechá silnou stopu nostalgie je zcela zjevný a nesporný. Jedná se o stavbu nesmírné architektonické kvality, kterou zde slezský rodák z Krnova, známý jako vídeňský architekt Leopold Bauer, zdejším lidem skrze jeho tvorbu dopřává. Ačkoliv není pochyb, že byl Bauer ve svém oboru géniem, o čemž jsem se mohla v rámci své práce a výzkumu stále znova přesvědčovat, nesmíme opomenout fakt, že realizace byla možná jen a pouze díky bohatství a iniciativě Davida Weinsteina, obchodníkovi a majiteli společnosti Breda&Weinstein. Ten si však budovu a její slávu moc dlouho neužil, když vezmeme v potaz místo, kontext, dobu a fakt, že byl Weinstein židovského původu. Krutý osud tak postihl jeho rodinu, stejně tak jako tehdy téměř všechny Židy (nejen) v Opavě. V roce 1945 pak Opava při Ostravsko-opavské operaci téměř celá lehla popelem a po válce zde zase byli přítěží Němci, kteří měli být úplně odsunuti z Československa. V tu dobu byl dům označen za německý, protože Breda s Weinsteinem přeci mluvili německy. Následovala tak privatizace a s tím spjaté další změny v majetkových, ale i dispozičních záležitostech budovy. V roce 1994 ke všemu tomu neštěstí budovu získal „v akci“ místní podnikal Kolek, což pro Bredu znamenalo cestu do úplné záhuby, postupně se stala tržnicí a skladištěm levného zboží, byla svědkem různých absurdit spojených s 90. léty a začátkem nového tisíciletí. Dokonce zde vznikl i požár, kvůli kterému jinak světlý beton kopule zčernal. Od roku 2012, kdy byl dům uzavřen a odstaven mimo provoz, už jen chátral. Také se ocitl v insolvenčním řízení. V očích a srdcích hrdých Opavanů však budova stále zanechává silné uznání a pocity, které nedovolily nechat budovu ladem, lidé vytvářeli dlouho takový nátlak na politiky z města, až se během mé předdiplomové práce, v prosinci 2021 schválilo odkoupení budovy na zasedání zastupitelstva. Tento krok však otevřel další a další otázky a problémy. Nikdo totiž neví, co teď. Chybí záměr. Jen je jasné, že rekonstrukce bude velmi finančně náročná. Svou prací založenou na analýzách z minulého semestru a na prostudování podkladů dostupných výzkumů, se snažím městu ukázat, jak by s budovou mohlo naložit.
|
|
| |
|
|
Design karavanu.
Zahradníček, Jan ; Chorý, Tomáš (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na návrh designu karavanu. Inovací je nové uspořádání interiéru obytného automobilu třídy B pro 4 osoby s ohledem na minimální provozní rozměry a energetickou soběstačnost. Nosnou myšlenkou je návrh interiéru dle ergonomických zásad s ohledem na základní potřeby uživatelů během cestování a exteriér přinášející inovativní vzhled v oblasti obytných automobilů. Navržený interiér přináší řadu kompromisních řešení a několik nápadů pro malé prostory, jako např. multifunkční nábytek. Výsledkem se stává malý kompaktní design pro velké cestování.
|
|
|
Příroda. Mezi krajinou a městem.
Čenovská, Kateřina ; Kristek, Jan (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce za zabývá návrhem víceúčelové budovy v areálu Šlechtitelů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v městské části Holice. Tato budova bude sloužit nejen pro samotnou akademickou obec, ale i jako zázemí pro veřejnost navštěvující blízké okolí jako například Holický les. V budově se soustřeďuje vstup do celého areálu fakulty. Návrh zohledňuje stavební program zadání a vytváří pro studenty, zaměstnance a veřejnost prostory pro stravování a trávení volného času. Je možno navštívit kavárnu, jídelnu a knihovnu v prvním nadzemním podlaží, aulu ve druhém nadzemním podlaží a ve stejném podlaží a v podlaží třetím pak najdeme přechodné ubytování pro studenty letních škol, hostující pedagogy a zahraniční návštěvy. Okolí a hmota celé budovy je navržena v návaznosti na existující zástavbu a urbanismus a vytváří nová veřejná prostranství pro shromažďování, která v areálu tolik chybí.
|
|
|
Římské lázně a saunový svět.
Vičánková, Lenka ; Macháčková, Šárka (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce byla vypracována jako návrh interiéru Římských lázní a saunového světa. Římské lázně a saunový svět se nachází ve 3.NP objektu Aquacentra, jehož návrh byl zpracován ve Specializovaném ateliéru ve 2. ročníku navazujícího magisterského studia. Součástí návrhu bylo i navržení dispozic 3.NP, ve kterém jsou lázně a saunový svět umístěny. Objekt Aquacentra je navržený na turisticky lukrativním místě, a to poblíž břehu Brněnské přehrady, která leží v severozápadní části města Brna blízko městské části Brno-Bystrc.
|
|
|
Design minikaravanu
Lob, Dominik ; Paliatka, Peter (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá designem exteriéru a interiéru minikaravanu. Výsledný návrh je vytvořen s ohledem na poznatky z designérské a technické analýzy a přináší osobitý designérský přístup k řešení problematiky. Hlavním cílem práce bylo vyřešit ergonomické a tvarové problémy a zpopularizovat minikaravan na evropském trhu.
|
host ::
RSS.